Tvořivá dílna – velikonoční
Tvořivé dílny v roce 2023 budou zaměřeny především na české svátky a tradice – v pátek 24. března si můžete přijít ušít jarní tulipán nebo slepičku.
Kdy? v pátek 24. března od 13.30 do 16.30
Kam? do klubu OÁZA do přízemí budovy CMG, ZŠ a MŠ Prostějov, Komenského 17
Tvořivá dílna koná za finanční podpory statutárního města Prostějova a Olomouckého kraje.
Velikonoce jsou pohyblivý svátek – v západní křesťanské tradici neděle Zmrtvýchvstání připadá na první neděli po prvním jarním úplňku po rovnodennosti (březen nebo duben), letos tedy na 9. dubna 2023.
Původně byly Velikonoce pohanským svátkem jara, přibližně
před 3500 lety začali Židé v tomto období slavit Pesach (uchránění,
ušetření; tj. oslava vyvedení a osvobození židovského národa z egyptského
otroctví). Před dvěma tisíci lety pak Velikonoce dostaly současný význam
Kristovou smrtí a zmrtvýchvstáním. Svátek Velikonoc je oslavou vzkříšeného
Krista, jde o nejdůležitější křesťanský svátek.
- Květná neděle
Svatý týden začíná připomínkou Ježíšova vjezdu do Jeruzaléma. Na nedělní mši se světí kočičky, které se pak dávají v domácnostech ke křížům a svatým obrázkům nebo se zapichují na kraj pole či do sklepa, aby chránily úrodu a zásoby. Zelenými větvičkami se vymetají domácnosti, lidé si oblékají nové šaty.
- Modré pondělí
- Šedivé (žluté) úterý
Den vhodný pro úklid celého obydlí a vymetání pavučin.
- Sazometná (škaredá, černá) středa
Podle tradice se v tento den vymetaly komíny, aby se z příbytku vyhnaly zlé síly. Pečou se také jidáše, které se jedí další den ráno – mají tvar zamotaného provazu, na němž se oběsil Jidáš Iškariotský, který zradil Ježíše Krista.
- Zelený čtvrtek
Památka na poslední večeři Ježíše. Během večerních obřadů
umlknou kostelní zvony, které podle pověsti odlétají do Říma pro posvěcení od
papeže. Zvony nahradí školáci a jejich hrkačky a řehtačky, se kterými v době klekání
a v poledne obchází celou vesnici a u každého křížku se modlí. Zvuk má
také z domu údajně vyhnat veškeré zlo.
Na Zelený čtvrtek si se také jí zelené strava (např. špenát) nebo pouze zelenina.
- Velký pátek
Den velkého půstu, mučení a smrt Ježíše, která se připomíná,
takzvanými pašijemi. V tento den se neslouží mše svatá, nesmí se konat ani
pohřby.
Také je to den otevírání hor a hledání pokladů, kdy se nesmí prát prádlo, nikomu nic darovat, prodávat ani půjčovat.
- Bílá sobota
Den Ježíšova pohřbení, v noci na neděli pak vstal Ježíš z mrtvých. Sobotní bohoslužba začíná po setmění (Velikonoční vigilie) a začíná posvěcením a zapálením velikonočního ohně (znak vítězství nad zimou, příchod nového světla i života do temných časů, vítězství nad temnotou i smrtí) – tímto ohněm se pak zapaluje velikonoční svíce paškál (zdobená znamením kříže a symboly alfy a omegy jako začátkem a koncem, jimiž je vždy Kristus), která se vnáší do temného kostela a od které si zapalují svíce i další věřící.
Nastává konec půstu, zadělává se těsto na mazanec, který je symbolem slunce, dům se vymetá novým koštětem.
- Velikonoční neděle – Slavnost Zmrtvýchvstání Páně, Boží hod velikonoční
Den vzkříšení, který se nese ve znamení radosti. Konají se slavnostní bohoslužby, světí se velikonoční pokrmy (beránek, mazanec, vejce, chléb a víno), jde o první den hodování po čtyřicetidenním půstu, při kterém nechybí maso, zejména sekané v kombinaci s vejci či různé masové nádivky a směsi.
- Velikonoční / Červené pondělí
Patří lidovým zvykům, u nás tradičně pomlázce, kdy muži vyšlehají ženy a dívky vlastnoručně upletenou vrbovou pomlázkou zdobenou mašlemi, při čemž pronášejí koledy. Vrba je první strom, který na jaře kvete, a ohebnost a pružnost jejích proutků má předat dívkám svěžest a zdraví. Vyšlehání nemá působit bolest, ale jde spíš o zábavu a nahánění žen. Vyšlehání zaručí, že žena během následujícího roku neuschne, a muži se odmění mašlí a malovaným vajíčkem.
V minulosti chlapci šlehali dívky především na znamení náklonosti, a ženy toto omlazení často považovaly za čest. Pomocí navázaných pentlí pak chlapcům odpovídaly, přičemž červená stuha samozřejmě znamenala, že má dívka daného koledníka ráda. Modrá barva byla symbolem naděje a zelená se uvazovala na znamení, že chlapec patří mezi oblíbence. Žlutá naopak svědčila o dívčině nezájmu.
V některých krajích muži ženy společně s vyšleháním ještě polévají studenou vodou, ale správnější význam tohoto zvyku je, že dívky a ženy v úterý ráno po velikonočním pondělí polévají chlapce a muže. Někde se místo vody používá parfém, ve většině případů samozřejmě levný, ne příliš voňavý a ve větším množství.
Vodou se polévají i hospodářská zvířata, protože podle pověr je polití omlazuje a dodává jim sílu.
A kde se vzal velikonoční zajíček?Původ má zřejmě v pohanských rituálech oslavující příchod jara. Symbolika zajíce pochází z tradice oslav svátku pohanské bohyně plodnosti Eostre. Z jejího jména je odvozeno slovo Easter, anglický název křesťanských Velikonoc. Podle legendy bohyně Eostre proměnila ptáčka, který umrzl ve vánici, v zajíce. On pak z vděčnosti každé jaro kladl vejce jako pták.
